Wakan Tanka

Táborové noviny - den 10.

2011-07-25T23:50:00.000+02:00

A je to tu zas. V noci se nám zase rozpršelo a bláto s vodou se nám stává pomalu našim živlem. Člověk už to skoro ani nevnímá, prostě jen při chůzi musí dávat trochu pozor, ale jinak se vše šine stejným tempem vpřed, skoro jako kdyby se nechumelilo. A tak ať se děje co se děje, i dnes jsme měli bohatý program vyplněný hrou a výletem.

I přes nepřízeň počasí jsme si nachystali hru inspirovanou typicky Zeměplošským tématem. Každý významnější rod, každá skupina obyvatel města si v průběhu historie vytvořila svůj vlastní a nefalšovaný erb, který vyjadřoval jejich vznešenost, přednosti a řemesla. My si dnes vylosovali pro oddíl některé typicky heraldické symboly a našim úkolem bylo stvořit vlajku/erb oddílu, který by obsahoval právě ony vylosované prvky. Po vysvětlení stačilo nafasovat jen pastelky a plátno a práce na návrzích mohla začít. Chvíli trvalo, než nás políbila můza (padající kapky deště bubnující do celt velkých stanů nepůsobily zrovna pozitivně), ale pak se práce rozjely naplno. Pastelky létaly po plátně a nechávaly za sebou barevné tahy zvýrazňující tu zebru, tu ještěrku nebo klíč od města. Výtvory se povedly a my tak měli za sebou další splněný úkol.
Odpoledne jsme rychle poobědvali a i za mírného deště se s pláštěnkami vydali na výlet směr Valašské Meziříčí. Na nádraží jsme to sice měli kousek cesty, ale vlak jsme úspěšně stihli a za rytmického drncání jsme dojeli do města. Civilizace nás lesní skřítky uvítala s otevřenou náručí a i přes menší šok nad našimi rituály (na náměstí před davy očí) nás přijala mezi sebe. Dali jsme si něco dobrého, nakoupili jsme nějaké zásoby a když už nás zase začal táhnout les zpět, nasedli jsme na vlak a tradá zpátky do Ankh-Morporku.
Zpátky doma ve městě jsme si dali obloženou chlebovou večeři a pak přišla proslulá soutěžní "H&T Show" plná zábavné pantomimy, malování a jiných disciplín. Večer se nachýlil a my šli spát, dnes jako včera jako i zítra ... uvidíme, co nás bude čekat dál.

Fotky z 10. dne

Táborové noviny - den 9.

2011-07-25T23:16:00.000+02:00

Dnes se na nás usmálo štěstí a po dlouhém období monzunových dešťů (které na Zeměploše nejsou ničím neobvyklým) na nás vykouklo zpoza mráčku sluníčko. Táborová louka se zazelenala, kaluže (teda alespoň ty menší) se vypařily a náš program se opět mohl rozjet plným tempem. Dnes v roli zeměplošských pošťáků.

Ráno bylo zcela tradiční a až na zlepšené počasí ničím nevybočovalo z průměru. Prostě jsme vstali, rozcvičku svátečně (je neděle a v neděli se nemaká) odložili na zítřejší den, umyli si zoubky, poklidili ve stanech a hurá na snídani. Pak přišel nástup a první dopolední dobrodružství.
Stali se z nás zaměstnanci ústřední Ankh-Morporské pošty. Jako takoví jsme dopoledne dostali první a velmi složitý úkol. Ústřední pošta v Ankh-Morporku si otevřela pobočky i v ostatních velkých městech Zeměplochy - Sto Lat, Sto Helit a Omnia. Našim úkolem pro dopoledne bylo přenášet poštu z centrální pošty do jednotlivých měst přes veškerá nebezpečenství a bandity, které byly cestou. Balíky létaly sem a tam a bandité na nás útočili ze všech stran, ale naše pošťácké nohy běžely s větrem o závod.
Oběd jsme zvládli bravurně na jedničku a šlofík se nám taky vydařil, i když mnozí už nedočkavostí odečítali poslední minuty dlouhého odpoledního klidu. Odpoledne začalo zachycením zprávy o možném atentátu na Lorda Vetinariho, která byla jak jinak než zašifrovaná. Telegrafisté poletovali sem a tam a snažili se pochytit co nejvíce ze zprávy dříve, než byla zpráva pryč. Naštěstí se nám podařilo většinu zprávy zachytit a ochránit tak našeho vládce před útočníky.
Neuplynulo dlouho a na pošťáky čekala další zkouška odvahy - průsmyk Stínů. Úzký průsmyk lemovaný po obou stranách skalisky a uprostřed přízraky s meči připravenými na každý hlasitý pohyb. Meče ostré, jako břitva a v našich rukou zpráva. Rozkaz zněl jasně: "Přenést zprávu a zůstat naživu !". Plížili jsme se. Plazili jsme se. Uhýbali jsme. Nakonec se nám podařilo proklouznout a tradá, úkol splněn.
Skončil nám další den plný zážitků.

Fotky z 9. dne

Táborové noviny - den 8.

2011-07-25T22:25:00.000+02:00

Omlouváme se za menší technické potíže - jsme opět v éteru !
Dnešní ráno jsme se konečně probudili do nedeštivého dne. Sluníčko nám začalo vysoušet táborovou louku a nám začalo být hnedle veseleji. Jako každé ráno jsme se rozcvičili a po ranní hygieně a úklidu nás čekala sladká snídaně. Osmý den mohl začít naplno.

Již u snídaně jsme byli přijati do prestižní kouzelnické školy pro mágy - Neviditelné univerzity. Každý jsme dostali nějakou hodnost (učeň, profesor, děkan, arcikancléř) a v průběhu dopoledne jsme se snažili nenápadně vyšplhat po žebříčku hodností (doslova přes záda našich nadřízených). Vše se muselo provést hezky pěkně potají, aby nás náhodou nepřistihla Noční hlídka nebo hůře, naši vlastní kolegové z univerzity - to by byl teprve mazec a my tak mohli přijít o těžce nabyté zlaťáky.
Na ranním nástupu jsme se k tomu všemu dozvěděli o proslulém mágovi Zeměplochy, vynálezci "Hlupci" Johnsovi, který proslul převážně svými ne úplně povedenými výtvory. Kašny, které byly po spuštění jako divá zvěř, stroje loupající brambory namísto precizní manikůry a jiné šílenosti. My jsme dnes navázali na Hlupcovo dílo a našim úkolem bylo v průběhu dne vytvořit toaletu, která by hrdě mohla konkurovat jeho vynálezům.
Po obědě jsme si hezky odpočinuli zatímco naši vedoucí chystali slavnostní oheň na večerní program. Po odpoledním klidu jsme byli vysláni do lesa na "zlato" (smůla ze stromů), kterou jsme ve městě mohli směnit za zlaté dukáty a tím si přivydělat k našemu malému pokladu.
Uplynulo pár hodin a najednou si nás zase svolali, aby nás vyslali na pivo. Ano, správně ... poslali nás do lesa, abychom se pokusili projít okolo hlídkujících profesorů s nabitými poznámkovými notesy do hostince, dali si tam pivo a v lehce podroušeném stavu (což byl uvázaný balónek kolem kotníku, nic moc lehkého ve větvičkovém terénu) se vrátili zpět. Jen ti nejšikovnější z nás se úspěšně dostali až k cíli, ale odměna nám to lehce vynahradila.
Po návratu z hostince jsme se rychle vrhli na poslední úpravy našich toalet a po nástupu se přiřítila odborná komise z ciziny, která naše výtvory patřičně zhodnotila. My jim vše náležitě ukázali, nechali je to protestovat a pak si vyslechli otázky a výsledný verdikt. Poté jsme se odebrali k přichystanému ohni, kde si pro nás naši vedoucí a instruktoři nachystali večerní program. Zpívali jsme, hráli jsme si a hřáli se u ohně. Pak se nám pomalu setmělo, odezněla poslední píseň a my se vydali na zoubky a pak do stanu ulehnout ke spánku.

Fotky z 8. dne

Táborové noviny - den 7.

2011-07-22T23:25:00.000+02:00

V noci nás zastihl trochu silnější déšť a vzniklé kaluže udělaly z cest po táboře bez holínek velmi adrenalinový zážitek. Vedoucí a instruktoři si sice dali práci s výkopy pro odtok, ale s živly se snadno nebojuje. Přesto nálada neklesla a před námi byl další trochu mokrý, ale zajímavý a plný den.

Dopoledne jsme se po klasických ranních rituálech budíčku, rozcvičky, mytí zubů, snídaně, atd. v krytu našich hangárů společně s našimi vedoucími a instruktory věnovali základním skautským/pionýrským/táborovým (nehodící se škrtněte) dovednostem. Procvičili a naučili jsme se některé ze základních regatových uzlů, probrali a odzkoušeli si morseovku a s pomocí buzoly jsme se naučili určovat azimuty.
Odpoledne po obědě, to když už konečně přestalo pršet a občas jen přicházely nějaké ty mrholící přeháňky, jsme se vydali na dalekou "Svatou pouť". Cestou jsme si někteří sáhli až na samotné dno našich sil, jelikož cesty byly blátivé a kluzké. Zásoby nám také vystačily, ale museli jsme si dát zpáteční zásoby bokem, abychom měli dostatek na cestu zpět. Pouť byla protkána rozličnými úkoly a my je museli splnit dle našeho nejlepšího mínění. Naštěstí se to všem povedlo a my tak mohli dostat odměnu v podobě malého zlatého pokladu získaného z "Chrámu slepého Io".
Podvečer patřil hrám na louce, některé pohybové, jiné sbližující a stmelující, prostě i přes mokro den jak má být.

Fotky den 7.

Táborové noviny - den 6.

2011-07-22T22:31:00.000+02:00

Jak už to tak bývá, počasí se střídá a slunné dny tak změnily se v tmavomodrý svět. Teda přesněji v šedivou Zeměplochu, kde neustálý drobný déšť omývá břehy řeky Ankh protékající městem. Ale něco takového nemůže obyvatele tak vznešeného města vůbec rozhodit.

Ráno jsme zvládli bez složitého přehýbání a ohýbání těl, ono kličkování mezi kalužemi a kapkami deště samo vydalo za vydatnou rozcvičku. Vydatně jsme se nasnídali a pak se odebrali do jednoho z velkých stanů (pracovně nazvaných "hangáry"), kde jsme strávili dopoledne. V jednom hangáru probíhaly turnaje v deskových hrách, takže jsme si vyzkoušeli různé hry - nejpopulárnějšími se ukázaly "Osadníci z katanu", šachy a karetní "Magic: The Gathering". V druhém hangáru probíhala umělecká dílna a mohli jsme si vyzkoušet malování, kreslení, koláže z fotografií a výrobu náramků z bavlnek nebo papírových zdobených náramků, obrázků s rámečkem a korunek. Vedoucí nám mezitím přinesli čaj a svačinu přímo na místo, abychom nemuseli neustále chodit sem a tam přes "bahenní lázně".
Oběd proběhl tradičně v hostinci U Děravého bubnu a polední siestu jsme si užili individuálně ve stanech hezky pěkně s nohama nahoře. Odpoledne jsme pokračovali v obou hangárech ve společenských hrách. Mimoto jsme balónem letěli na daleký Vyvažovací kontinent a přestože nás větry prohnaly (po celé Zeměploše), doletěli jsme úplně všichni. Když už jsme byli na Vyvažovacím kontinentě, naučili jsme se skládat různé obrazce z rozstříhaných papírových kostiček zvaných "tangram".
Po večeři jsme měli společenské hry v režii dua "Jura & Anet", které byli proloženy zábavnými reklamními show. Nasmáli jsme se, zasoutěžili a za zvuku kapek deště pomalu usnuli.

Fotky z 6. dne

Táborové noviny - den 5.

2011-07-20T23:06:00.004+02:00

Ráno jsme se sice probudili do slunečného dne, ale již od začátku bylo ve vzduchu cítit, že nám to dlouho nevydrží. A měli jsme pravdu. Stačilo provést pravidelnou rozcvičku, umýt si zoubky, poklidit a cestou na snídani se nad našimi hlavami začaly stahovat mraky.

Postupně se nám zatáhlo nebe a na ranním nástupu padlo prvních pár kapiček. Sir Elánius, velitel Noční hlídky, nám poděkoval za včerejší vyšetřování a pomoc se zničením mocného draka, který svými plameny a hladem ohrožoval naše město. Také jsme dostali náležitou odměnu v podobě zlatých mincí, které nám tradičně předal náš turista (ta osoba, o kterou se musíme starat).
Dopoledne jsme si hráli na skřítky a šotky, ale ne na takové ty škaredé, kteří neustále schovávají dětem věci, ale na ty z "ikonografu" (to je taková krabička se zakrytým otvorem, do které jsou zavřeni drobní skřítkové s uměleckými sklony a když se jim otevře ten otvor, tak okamžitě malují to, co skrz něj uvidí). Postupně jsme byli dovedeni na místo, které bylo našim ikonografem a před námi byla zástěna, za kterou jsme měli připravenu scénu. Našim úkolem bylo si scénu co nejpřesněji zapamatovat a poté ji namalovat do posledního detailu na veliký výkres, ale jen s 3 barvičkami. Zbytek jsme si museli opatřit v přírodě a tak došlo na květiny, bobule a v neposlední řadě i na bahínko, které nám vykouzlilo potřebné odstíny hnědé. Přestože pršelo, dílo se nám podařilo a ještě tentýž den visely v hostinci U Děravého bubnu (tam chodíme na jídlo) na stěně, vždy nad stolem autorů.
Pak na nás čekal oběd a my se mohli na nějakou tu hodinku oddávat odpočinku ve stanech (bubnování deště do celty stanu vedlo mnohdy rychle k usnutí). Po odpoledním klidu a svačince jsme se v pláštěnkách vydali na procházku do nedaleké vesnice Milotice nad Bečvou na něco dobrého na mlsku. Cestou jsme se prošli kolem rybníků, ale na koupání to opravdu nebylo :-). Výlet nám zabral až do večeře a když jsme povečeřeli obložené chleby, zahráli jsme si pár her na hřišti s našimi vedoucími. Pak jsme si šli umýt zoubky a spinkat, protože nás druhý den čekal celodenní výlet ...

Fotografie z dnešního dne !

Táborové noviny - den 4.

2011-07-20T00:26:00.001+02:00

Ráno jsme se probrali do rosou promočeného dne, sluníčko nás hřálo nad hlavou a my se tak pomalu mohli připravit na den plný zážitků. Rozcvičkou jsme se důkladně rozhýbali a očištěnými zoubky se smáli na svět. Dneska jsme se (ale to jsme ještě nevěděli) měli stát strážníky města Ankh-Morpork.

Na ranním nástupu jsme se od našeho turisty dozvěděli, že nás v noci přihlásil do "Noční hlídky", policejních jednotek hlavního města. Sotva to dořekl, už se na nás seběhl velitel Elánius (titulem Sir) a začal. Nejprve nám představil pupkaté policisty ze své jednotky a pak nás předal pod rámě desátníka Karotky - trošku přerostlého trpaslíka. Ten s námi provedl prvotní rozcvičku nových rekrutů a to vám nebyla zrovna snadná záležitost.
Po rozcvičce nás bylo potřeba v kuchyni, abychom pomohli naškrábat brambory na oběd.
Když bylo náležitostem učiněno za dost, byli jsme svoláni na cvičiště, kde postupně proběhl výcvik a souboj s obušky, střelami a štíty a v neposlední řadě i zkouška běhu s plnou polní. Z každé čety šel vždy jeden z rekrutů do ringu a s ostatními si změřil své schopnosti.
Po namáhavém výcviku jsme šli na oběd a pak si dali příjemného šlofíka. Jenže odpoledne nás přistihl déšť a my se museli na chvíli schovat. Zatímco jsme se schovávali před nepříjemně studenými kapkami deště, kapitán Elánius nás všechny přijal do svého oddílu (ale až po složení nástupní přísahy) a předal nám služební odznaky. Když z nás už byli příslušníci městské stráže, pověděl nám kapitán o zapeklitém případu mizejících občanů. Vyslal nás poté ohledat místa činu a důkladně zdokumentovat všechny předměty doličné, abychom mu sestavili na večerní nástup důkladný protokol z vyšetřování. Protokoly jsme večer úspěšně odevzdali a za odměnu jsme se šli zúčastnit na strážnici menšího "mejdanu" (u ohně - zpěv a hry).
Po setmění ale zábavu přerušil sám kapitán Elánius, když nám sdělil, že konečně díky našim zprávám rozlouskl onen případ. Ve městě se usídlil drak a jediný způsob, jak jej přemoci je zničit dračí vejce v chrámu boha Slepého Io. Přestože již byla tma, nezalekli jsme se a i přes draka plivajícího oheň a mohutná černá křídla se všem podařilo získat dračí vejce a v chrámu s pomocí rituálu oslabit draka natolik, že pošel.
Spokojení se svým výkonem jsme se odebrali do svých postelí ...

Fotky z dnešního dne (trochu jsme pozapomněli fotit): fotografie den 4.

Táborové noviny - den 3.

2011-07-19T00:26:00.001+02:00

Dnešní den začal trochu pošmourně, ale i tak jsme nakonec vydrželi celý den v suchu. Ranní rozcvička zahřála naše tělíčka a my se tak mohli důkladně připravit na dlouhý a určitě náročný den - ale protože jsme siláci, postavili jsme se všemu čelem.

Jídelníček:
snídaně: sýrová pomazánka, čaj
svačina: rohlík s ředkvičkami, čaj
oběd: rajská polévka, čočka na kyselo s vejcem, čaj
svačina: oplatek s rohlíkem, čaj
večeře: vajíčková pomazánka

Program:
dopoledne: Cesta do přístavu za turistou
odpoledne: Ankh-Morporský hostinec
podvečer: hry mezi oddíly na hřišti

Ráno po nástupu jsme byli postupně předvolání před vládce Lorda Vetinariho, který nám sdělil, že do přístavu dorazí synovec krále sousedního království, aby poznal naši novou vlast. Pověřil nás jeho vyzvednutím a nezapomněl zdůraznit, že po příštích několik dní se o něj máme důkladně postarat, aby si na naši zem odnesl jen ty nejlepší vzpomínky. Cesta do přístavu nebyla vůbec krátká, ale nakonec jsme úspěšně došli až k přístavu, kde již čekali vysmátí turisté. Ale jak poznat toho našeho, obzvláště když nerozumí po našem? K tomu nám pomohlo heslo složené z písmenek, která jsme hledali cestou. K našemu překvapení turista vůbec necestoval nalehko, ale my jsme siláci a tak jsme se o jeho zavazadla důkladně postarali. Cesta zpátky do města Ankh-Morpork nám docela uběhla, protože jsme neustále turistovi popisovali vše, co nás tady potkalo. Když jsme dorazili do města, provedli jsme turistu všemi zajímavostmi města a nakonec jsme ho uložili k odpočinku v hostinci.
Následoval oběd a chvíle klidu před náročným odpoledním programem. Odpoledne jsme zašli s turistou do opravdického a typického hostince, kde nás ale zastihla menší rvačka. Naštěstí jsme obratní a dokázali jsme se i s tácy plnými jídla proplést peroucím se davem bez jakékoliv újmy a potěšili jsme tak bříško našeho svěřence.
Po večeři jsme si zahráli několik bojových i klidnějších her na táborové louce a pak už byl čas na mytí zoubků, čumáčku a zahnízdění se v teplém spacáčku. Znaveni, ale s úsměvem jsme si nechali snít o dalších dobrodružstvích, která určitě druhý den zažijeme.

Fotky z 3. dne: galerie fotek

Táborové noviny - den 2.

2011-07-18T00:53:00.002+02:00

Dnes jsme se pro budili do prosluněného dne v očekávání nových dobrodružství na Zeměploše. I když se nám některým z vyhřátého pelíšku nechtělo ale vůbec ven, nakonec nás povzbuzování kamarádů vyhnalo ven.

jídelníček:
snídaně: vánočka, kakao
svačina: banán, rohlík
oběd: slepičí polévka, rizoto s okurkou, čas
svačina: tatranka, rohlík
večeře: chlupatý chleba (chléb s nastrouhaným sýrem), čaj

program:
dopoledne: Návštěva Ankh-Morporských kobek a sklepení
odpoledne: Řemeslné cechy Ankh-Morporku
podvečer: "Jirka a Anet vás baví - herní maratón na hřišti"

Když jsme konečně vylezli ven na sluníčko, začal režim dne, který bude skoro stejný každý den. Rozcvička, úklid, snídaně, rychlé dodělání úklidu (hlavně vlhké věci je potřeba dát na sluníčko) a nástup. Na nástupu jsme se dozvěděli, co budeme celý den jíst a dělat. Už u snídaně na nás před hostincem U Děravého Bubnu (tam chodíme na jídlo) čekal plakát, který nás upozorňoval na možnost navštívit podzemí města. Pořádně jsme se oblékli, abychom se příliš nezašpinili a vyrazili jsme. U vstupu do podzemí na nás čekal průvodce, který nás za lano provázel celým podzemím, to abychom se neztratili. Bohužel nám cestou zhasla lampa a tak jsme museli kus cesty jít úplně potmě, což nebylo vůbec snadné. Naštěstí jsme se nikdo neztratil a společně jsme došli až do cíle, kde nás sám Lord Vetinari odměnil za naši statečnost opět zlatými tolary.

Po hře jsme si dali svačinku a pak si hráli na hřišti. Po poledni jsme naplnili bříška a pak si trochu "dáchli" ve stínu, aby nám nebylo příliš horko. Když nám skončil odpolední klid a my konečně vytrávili celý oběd, skočili jsme si na odpolední svačinku a pak nadešel čas na další hru ve městě. Tentokrát jsme poznávali různé cechy řemeslníků ve městě a na vlastní ruce jsme si vyzkoušeli, že nemají jednoduché živobytí. Nejdříve jsme se stali členy cechu kurýrů a museli jsme co nejrychleji předat štafetou poštu. Pak jsme se vžili do role členek cechu uklízeček a důkladně jsme zametli celý vládcův palác. Nejtěžší byla role nosičů pitné vody a dřevorubců tahající těžkou kládu, ale i to jsme zvládli a nakonec úspěšně.

To už se blížil večer, my povečeřeli v hostinci, na nástupu jsme se seznámili s čarodějnicí, která za námi konečně doletěla a pak nás na hřišti bavili Jirka s Anetou hromadou zábavných pohybových her. Jako každý den se pomalu stmívalo, my si vyčistili zoubky a vedoucí nás uložili ke spánku. Další den za námi, a co bude zítra ?

Fotky: tábor "Úžasná Zeměplocha" - den 2.

Táborové noviny - den 1.

2011-07-18T00:06:00.001+02:00

Tak a je to !
Dnes se nám konečně podařilo zprovoznit internetové připojení uprostřed lesa a tak se vám pokusíme pravidelně zasílat zpravodajství z našeho tábora.
A co se zde můžete dočíst ? Každodenní zpravodaj vám poskytne informace o tom, copak dobrého si pro nás nachystali naši kuchaři, co jsme celý ten dlouhý letní den dělali, jaké jsme měli počasí a pokud nám to spojení dovolí, budeme se snažit připojit i nějaké ty fotografie, abyste se na nás mohli podívat - to jen abyste se o nás nebáli a snad občas i pro zasmání.

Tak tedy hurá na to a snad se nám to všechno dobře vydaří (hlavně počasí, aby vydrželo, zbytek už půjde sám).

jídelníček:

svačinka: chleba s paštikou, čaj

večeře: libový gulášek, chleba, čaj

program:

dopoledne: příjezd do tábora

odpoledne: seznamovací hry, poznávání města Ankh-Morpork

podvečer: posezení u uvítacího táborového ohně

Včera jsme do Hustopečí nad Bečvou přijeli snad ze všech koutů České republiky. Cestu jsme si krátili pročítáním novin "Ankh-Morpork Times", které nám daly naši vedoucí. Našli jsme v nich nějaký ten článek o začali se seznamovat. Hráli jsme na táborové louce různé hry, abychom se vzájemně lépe poznali a i když na louce byla občas sem tam nějaká ta kaluž, nám to vůbec nevadilo.

Po svačince nadešel čas na důkladné poznání našeho nového města. Nejdříve jsme se museli zapsat na úřadě, dostali jsme turistickou kartičku s nejvýznamnějšími místy ve městě a postupně jsme se na ně utíkali na všechny podívat. Když jsme náhodou nevěděli, kde které důležité místo je, veliká mapa města a starší občané nám byli nápomocni. Jako odměnu za naše snažení jsme dostali každý zlatý penízek, který jsme si pečlivě uschovali. Po večeři jsme si chvíli hráli, byl první veliký nástup a pak jsme se sešli u táborového ohně. Zasnili jsme se a před očima nám proletěla obří želva, která nesla na hřbetě 4 slony a na nich ležela Zeměplocha, náš nový domov. Chvíli nato nám byly představeny nejznámější osobnosti (kouzelníci, čarodějnice, válečníci a jiné zajímavé postavy) a samozřejmě i vládce města, Lord Vetinari. Seznámil nás s táborem, popsal nám důkladně denní režim a taky mnoho jiného. Pak jsme si zazpívali, ale to už byl večer a my se pomalu odebrali do našich stanových domečků, kde jsme se zahrabali do teplých spacáčků a plni zážitků ulehli ke spánku za zvuku zpívané ukolébavky.

Fotky z 1. dne: galerie fotek

Konec hlasování - vyhrála Zeměplocha

2011-04-12T11:42:00.000+02:00

Děkuji všem za hlas při volbě celotáborové hry. Jak jste si možná všimli, tak s přehledem zvítězilo téma "Úžasná Zeměplocha" na motivy knih Terryho Pratcheta. Takže se teď všichni společně vrhneme na přípravu té nejskvělejší a nejúžasnější celotáborové hry, jakou jste měli kdy tu čest zažít. Připravte se, .... začínáme :-)

PS: Na těchto stránkách budeme postupně zveřejňovat některé informace týkající se letošního tábora, tak sem občas zavítejte. Pokud chcete dostávat novinky emailem, tak můžete využít našeho RSS kanálu (vpravo nahoře v menu) a pomocí libovolné čtečky RSS zpráv budete vždy ihned informováni.

Díky za podporu a na táboře naviděnou.

Tábor 2011 - leták

2011-01-07T16:44:00.002+01:00

Konečně k nám dorazil i leták na letošní tábor, takže tady ho máte a nezapomeňte se co nejdříve ozvat Honzovi nebo Jurovi ... čím dříve, tím lépe.

Pojeďte s námi a nezapomeňte si vzít i kamarády ... rádi vás všechny uvidíme.
(Stačí kliknout a máte to v plné kráse a velikosti... klidně si jej i stáhněte)

Zvolte si svou celotáborovou hru

2011-01-07T16:04:00.005+01:00

Dostali jsme odvážný nápad - necháme vás zvolit celotáborovou hru pro rok 2011, co vy na to ?
Pokud vás to zajímá, tak čtěte dále ...

Jak to tak přátelé vypadá, rozjely se přípravy na letošní tábor poměrně dramatickým tempem. Tento rok to vypadá, že se o organizaci z velké části bude starat skvělé duo bratrů Pospíšilů, takže určitě je na co se těšit. Tým nás lidí, kteří je budeme vší silou v jejich úsilí podporovat, zůstává bez větších změn ... zkrátka vaši nejlepší vedoucí a instruktoři-kamarádi tady pro vás budou s nachystaným super programem.

Každý rok pro vás na táboře chystáme mimo tradičních společenských her i jednu velikánskou hru plnou dobrodružství. Kostýmy, příběhy a samozřejmě i odměny pro vás vždycky chystáme s předstihem, abychom nenechali nic náhodě. Tak tomu bude i letos, protože co si budeme namlouvat, nachystat program na 14 dní (i když máme to štěstí, že s námi jezdí jen samí suproví lidé) není žádná legrace.

Letos jsme pro vás přišli s převratnou novinkou ...
ZVOLTE SI SVOU CELOTÁBOROVOU HRU !!!
Ano, čtete správně. Letos vám nabízíme na výběr ze tří témat celotáborové hry a bude jen na vás, které téma si na letošní tábor zvolíte. Pro hlasování můžete použít formulář na pravé straně v menu (hned pod "Kategorie"), nebo formulář na konci tohoto článku.

Pojďme si teď stručně představit, z čeho můžete vybírat:

Úžasná zeměplocha
Představte si nekonečný vesmír, kterým putuje želva. Ale není to ledajaká želva. Tenhle vesmírný koráb putující mezi hvězdami má na svém krunýři posetém krátery od meteoritů čtyři slony, kteří na svých zádech nesou Zeměplochu - placatý svět plný kouzel, stvůr a bláznivých lidí (vlastně i nelidí). Je to svět jako ten náš, jen možná trochu ... no ... nazvěme ho "zvláštním". Městy jezdí kočáry vezoucí moudré čaroděje z Magické univerzity (slovou "moudrý" zde není možná úplně na místě) do hostince "U prokopnutého bubnu", kde s vousatými trpaslíky a plešatými troly zpívají veselé, místy oplzlé písničky. Čarodějnice tu létají na košťatech, které občas potřebují trochu roztlačit, a večery tráví na kopcích v bažinách při ne zrovna okultních obřadech (pokud teda čaj a sušenky nepočítáte mezi strašidelné praktiky). No a aby toho nebylo málo, hlavní město má cech snad na všechno (nalezneme v něm cechy kovářské, oděvní, alchymistické, ale taky cechy zlodějské, žebrácké a v neposlední řadě i cech vražedný). No a do tohoto světa, kde pohádky žijí svým vlastním životem, zavítal Dvoukvítek, nezkušený turista, který potřebuje veškerou vaši pomoc, aby se mu náhodou při prozkoumávání všeho, co tento svět nabízí, něco nestalo.

Keltové
V dobách dávno minulých, kdy César vládl Římu a Evropu pokrývaly hluboké lesy, obývali naši zem lidé moudří, veselí a zruční, kteří si vážili přírody jako málokdo. Byli to staří keltové, národ druidů, čarodějů, řemeslníků, ale i zuřivých válečníků. Dodnes jeho historii halí rouška tajemství a nejedna legenda či zvyk přežívá. My se přesuneme do doby, kdy tato civilizace byla na svém vrcholu, kdy celý svět žasl nad její kulturou a bohatstvím. Budeme pěstovat staré zvyky a řemesla, nevyhneme se však i kmenovým válkám a rozbrojům. Nakoukneme pod roušku staré moudrosti, ale setkáme se i oživlými legendami jako jsou kouzla, draci a vlkodlaci.

Historie národa Českého
Znáte to. Husité, Přemyslovci, bitva na Bílé hoře, otec vlasti Karel IV, ... hromada jmen, událostí a nic neříkajích čísel, které nám ve škole tlučou do hlav. Ale jaké to bylo za dob, kdy lapkové číhali na obchodních stezkách na nebohé kupce, kdy první lidé přišli do našeho kraje, když husité pod vedením Jana Žižky vyhodili pány z oken radnice ? Jak vznikaly staré české pohádky a legendy ? Vydejte se s námi na cestu do historie naší vlasti plné dobrodružství a poznejte to, o čem se nezáživně učíte ve školních lavicích.

Tolik k představení jedotlivých témat a teď už to je jen na vás. Přeju veselé hlasování :-)

Hry bez hranic - potáborové setkání 2010

2010-10-06T11:17:00.001+02:00

Událost celoevropského významu se tento víkend konala na střední Moravě v Hustopečích nad Bečvou. Ti nejlepší sportovci a odvážlivci se zde sešli, aby se utkaly v řadě přetěžkých disciplín, které důkldaně prověřily jejich sílu, rychlost, obratnost a bystrost. Tématem letošních her se stal "moravský folklór" a nutno dodat, že se s ním naši soutěžící poprali pěkně s vervou.
Soutěžící se sjeli do dějiště her vlakem v doprovodu organizátorů již v pátek 1.října. Cesta proběhla poměrně rychle a bez větších problémů. Proběhlo základní seznámení s prostředím a ubytování v luxusní residenci uprostřed panenské přírody. Večer byl věnován seznámení účastníků a organizátorů, sdělování zážitků z minulých akcí a jiným příjemným činnostem. Naši milí organizátoři nám zprostředkovali topivo a večer se tak i navzdoru klesajícím teplotám vyvedl.
Sobotní ráno nás uvítalo zlepšující se počasí, jasný signál toho, že nás čeká den plný akce a napětí. Po probuzení a ranní hygieně jsme se nasnídali a pak jsme utvořili soutěžící družstva po 4 členech - Francii a Španělsko. Organizátoři představili základní pravidla Her bez hranic a pak se přistoupilo k samotnému natáčení. Režisér Hanys svolal kameramany Niku a Páju, klapka Jura naběhla na plac a moderátoři rozmluvili svá mluvidla. A pak to vypuklo...
Kamera ... střih ... klapka ... "Hry bez hranic 2010 poprvé" ... AKCE !
"Vážení diváci a divačky, milí sportovní soutěžící ... vítáme vás u televizního přenosu letošních HER BEZ HRANIC !!!" Hromadné skandování zahájilo hry a následovalo tradiční představení dějiště her, včetně jeho zvyků a historie. Nepovedlo se to sice napoprvé, ale s trochou nervů, opakování a režisérovou trpělivostí jsme slavnostní uvítání konečně natočili. Dál již následoval nástup našich sportovců k první soutěžní disciplíně.

Hra 1 - "Do lesa, z lesa"
Soutěžící se seřadily na startovní čáře před překážkovou dráhou, která symbolizovala dalekou a klikatou cestu do lesa k místu, kde se těží dřevo. Naši soutěžící po dvojicích vyrazili klikatou cestou tak jako naši předkové na vesnicích, prodrali se lesním porostem a došli k místu, kde na ně čekal padlý strom. Společnými silami uřezali velké poleno, které s použitím jedinného prstu museli donést stejnou trasou zpět domů.

Hra 2 - "Kráva ztratila ocas"
Naši sportovci byli postaveni před jednoduchý úkol - připnout kravský ocas na správné místo na kravském těle. Cestu jim komplikovala nejen překážková dráha, ale zejména zavázané oči. Naštěstí jim mohli ostatní členové týmu pomáhat a z povzdálí je navigovat.

Hra 3 - "Hospodyňky v tom maj hokej"
Když hospodyňka popadne koště a začne uklízet, všechno lítá kolem. A občas, což takhle si zpestřit nudnou práci ? "Na led nastupují Jágr, Růžička, ..." Soutěžící měli za úkol s koštětem a polenem prokličkovat od krbu okolo dotěrných útočníků, prodrat se skrze nebezpečné obránce až k bráně. Pevně mířená střela, nebo klička pak přiblížily jejich tým k vítězství v této hokejové disciplíně.

Hra 4 - "Mlsoun ve spíži"
Soutěžící se v této hře vžili do role mlsného hospodáře, kterého uprostřed noci vzbudila nutkavá touha jít se podívat do spíše, jestli tam čirou náhodou není něco dobrého. Po tmě se ve spíži hledá hledá špatně a tak se musí nechat navigovat tím, co mu říká jeho nos. Bohužel poličky, a obzvláště ve tmě, jsou věc zákeřná a tak není divu, že jednou je pochutina nahoře, jindy dole, někdy nalevo a jindy napravo. Ale plné bříško za to stojí.

Hra 5 - "Dojení krav"

Nedílnou součástí života na vesnici bylo starání se o dobytek. Bezpochyby kráva patřila mezi jedno z nejdůležitějších zvířat, které na hospodářství bývalo. Mléko sloužilo k pití, vyrábělo se z něj máslo a sýry. Není tedy divu, že každé ráno začínalo dojením krav. Aby naši soutěžící nebyli o podobný zážitek připraveni, nachystali jsme pro ně soutěž právě v dojení krav. Nejdříve jsme jim ukázali tu správnou techniku a pak už to bylo jen a jen na nich. Popadnout kbelík, stoličku, nahřát ruce aby krávu nepostudili a hurá na dojení...

Hra 6 - "Husopaska"

Znáte tu pohádku o nešikovném princi, který drží meč jako "husopaska proutek" ? Naši soutěžící v této disciplíně byly rozděleni na husopasky a husy. Husy jsou nezbedné a mají vlastní hlavu. Chodí si kam chtějí. Chudák husopaska je pak se svým proutkem a voláním "Husa husa !" musí svolávat z celé louky do jednoho stádečka, aby je pak mohla dovést klikatou cestičkou domů. Jenže husy ne a ne přestat se rozutíkávat do širokého okolí.

Hra 7 - "Veselka"

Práce od rána do večera nebyla tím jedinným, co se v dobách našich pradědečků a prababiček na vesnicích dělalo. Jednou za čas se na vesnickém rynku nebo v místním hostinci konala veselka. Hudba hrála, vyšňořené děvečky a jinoši se otáčeli v kole a pečené koláče voněly na míli daleko. Nejklasičtějším z tanců byla a dodnes na Moravě je "polka". A úkol soutěžících ? Obtočit se svou partnerkou v rytmu hudby vytyčenou trasu pěkně krok-sum-krok. No a aby partnerka do toho partnerovi příliš nekecala, zavázali jsme ji pro jistotu oči (samozřejmě, že se partneři vzájemně prostřídali).

Hra 8 - "Kácení máje"

Na Moravě se dodnes udržuje svátek vztyčování opentlených stromů k oslavě přichodu léta. Tento zvyk doplňuje pověst o statkáři, který nechtěl vydat svou dceru chudšímu chasníkovi, protože nebyl přesvědčen o jeho odvaze a zodpovědnosti. Vztyčil tedy na svém gruntu vysoký strom s opentleným věncem a dal chasníkovi podmínku, že pokud uhlídá věnec po 30 dní, dostane jeho dceru za ženu. Dodnes se mladíci z okolních vesnic snaží májku sousedům ukrást, což je pro okradeného tou největší možnou potupou. Proto májku bedlivě střeží hlídky z hasičů a dobrovolníků a běda tomu, kdo bude při krádeži přistižen, jelikož ho čeká krutý trest. Obstáli by naši soutěžící při kradení májky ? To mělaukázat tato disciplína.

Hra 9 - "Hospodská sázka"
V hospodě u piva se toho vždycky napovídá. Každý je ten nejchytřejší, každý je tím nejsilnějším. Není divu, že to často končívá ve vzájemném přehánění a vytahování se. Napětí roste až najednou někdo pronese: "Pojď ven a uvidíme !" V takových chvílích pouhé tlachání přechází ve skutečnou zkoušku povzbuzovanou davy pěkně z bezpečné vzdálenosti. Naši soutěžící tedy změří síly v přetahované v různých kombinacích (dvojice, celý tým) a uvidíme, kdo je opravdu ten nejsilnější z nejsilnějších.

Hra 10 - "Dostihy"
Každé vetší hospodářství se neobešlo bez silného koně, které bylo zdrojem téměř nekonečné pracovní síly. Tahaly klády z lesa, orali pole, ale také sloužily k zábavě. Jednou z takových zábav byly i závody koní, které dodnes přetrvávají jako celosvětově proslulá zábava a sport - "dostihy". Soutěžící byly rozděleni do dvojic, vždy žokej a jeho kůň (zavázané oči). Úkolem žokeje bylo navigovat svého koně okolo celé dostihové dráhy co nejrychleji do cíle. Současně si tým mohl vsadit na nejrychlejší dvojici a získat tak drahocenný extra bod.

Hra 11 - "Dušičky"
Jednou z tradic, kterou můžeme sledovat dodnes, je svátek všech svatých. Moderní doba z něj dělé trochu strašidelný "Halloween", původní význam ale byl uctít památku všech blízkých, kteří již nemohou být mezi námi. Většinou se nesou zapálené svíce na noční hřbitovy a přestože má tento svátek lehce pochmurnou náladu, nelze mu upřít vlastnost jedné z nejzajímavějších podívaných v roce. Soutěžící budou postaveni před těžký úkol přenést potmě zapálenou svíci ne zrovna krátkou trasou temným lesem až k místu, kde leží starý opuštěný hřbitov. Tam musí svíci položit a potmě se vrátit zpět. Celou cestu musí dávat pozor nejen na malé světýlko ve svých rukou, ale také na duchy, kteří střeží tuto lesní stezku.

Závěr
Zbytek večera jsme ještě společně se soutěžícími poseděli u plápolajícího ohně, zazpívali nějaké ty písně a zahráli pár společenských her. Den to byl náročný a dlouhý, všichni byli utahaní a tak nezbývalo, než se pomalu odebrat na kutě.

Druhý den ráno již následovala snídaně, úklid dějiště her a nějaké společenské hry. Samozřejmě že došlo i slavnostní vyhlášení her, předání odměn a poděkování organizátorům. Po obědě už zbývalo jen pár hodin do odjezdu vlaku a my se tak se slzou na líci museli pomalu pustit do smutného loučení, ale nezoufali jsme příliš, jelikož nás v budoucnu čeká ještě spousta společných akcí a dobrodružství.

Howg - (napsal Tom)

Celé album (zatím jen moje fotky)

Novinka - diskuse

2010-08-18T14:00:00.002+02:00

Hodně lidem na těchto stránkách chyběla vymoženost těch starých v podobě diskusního fóra. Protože ale staré stránky se nadále neudržují a já chtěl vyhovět, povedlo se mi zprovoznit diskusní fórum pro náš oddíl na serveru "forum-zdarma.cz".

Použitý systém je snad tím nejužívanějším na Internetu, takže by vám jeho užívání nemělo dělat problém. Najdete tam vše, co (snad) budete potřebovat. Návštěvní kniha, diskuse o táborech, chystaných i jiných akcích, prostor pro pokec a mnoho dalšího může přibýt, bude-li o to zájem (kategorie "Nápady").

Narozdíl od FaceBooku a i starých stránek nemusíte být zaregistrování ani nic podobného (ačkoliv můžete). Stačí k příspěvku vyplnit vaše jméno a bude.
Odkaz na diskusi najdete jak na horním panelu, tak napravo v odkazech.

Přeju příjemný "pokec".

Osadníci z Katanu

2010-08-17T12:23:00.002+02:00

První hrou, se kterou se v našem seriálu trochu blíže seznámíme, bude velmi populární hra "Osadníci z Katanu". Tuto strategickou hru z roku 1995 hrají po celém světě tisíce lidí a mnohé spolky v ní pořádají i turnaje.

Rok vydání	1995
Věk	od 10 let
Počet hráčů	3-4 (hrajeme bezproblémů ve 2)
Délka hry	30-60 minut
Pravidla	lehká - středně těžká

Příběh:

Pokud jste někdy tajně v koutu své duše toužili stát se slavným kolonizátorem dalekých ostrovů tak, jako to kdysi prováděli Kryštof Kolumbus a Fernão de Magalhães, určitě se vám zalíbí tato stolní hra. Přeneste se do dob, kdy koráby brázdily divoká moře a hrdinní mořeplavci bojovali o každičký kus nové pevniny pro své vladaře. A právě to bude vašim úkolem.

Hra začíná v momentu, kdy jste se svou flotilou připluli k ostrovu jménem Katan. Po vylodění postavíte první vesnice a silnice, aby jste se v zápětí dozvěděli, že na ostrově nejste sami a že podobné štěstí potkalo i vaše nepřátele. Závod o zdroje se tak rozbíhá na plné obrátky, zvítězit může jen jedinný. Štěstí a rozum rozhodne.

Pravidla:

Pravidla samotné hry nejsou příliš složitá a pro první hře se takříkajíc "dostanou pod kůži". Ostrov Katan je složen z 37 šestiúhelníkových kartiček ztvárňující jednotlivé typy krajiny, které jsou zdrojem surovin toliko nezbytných k budování cest, vesnic a měst. Na začátku hry jsou krajiny náhodně umístěny do hrací plochy vymezené kartamy znázorňující moře a na každou krajinu je umístěn náhodně vylosovaný žeton s číslem od 2 do 12. Toto číslo určuje, při jakém hodu kostkami vám dané území vynese potřebnou surovinu.

Hráči se každé kolo střídají. Vždy nejdříve vrhnou dvěmi kostkami a podle součtu na vržených kostkách si jednotliví hráči vyzvednou suroviny z banku. Vždy získají suroviny z území, které má na sobě číslo vrženého součtu a které přímo sousedí s některou z jeho vesnic či měst. Za získané suroviny pak může hráč nakupovat cesty, budovat nové vesnice a města, případně zakoupit speciální "akční kartu", která hráči přidá nějaký bonus.

Suroviny mezi sebou mohou hráči směňovat a získávat tak zrovna to, co ke stavbě potřebují. Práci jim místy znesnadňuje i neustále po okolí slídící loupežnická banda. Za každé úspěšné rozšíření získává hráč určitý počet bodů a hráč, který jako první nasbírá daný počet bodů (standardně 8) zvítězí.

Hodnocení:

Celkově, přestože jde o starší hru, ji nelze než doporučit. Jednoduchá pravidla z ní činí ideální rodinnou hru na dlouhé zimní večery. Celkově má hra velmi hezké zpracování. Novější verze nahradily hranaté a jednoduché dřevěné kostičky za velmi detailní plastové odlitky. Relativně nízká cena a fakt, že se často objevuje ve vánočních nabídkách supermarketů přímo vybízí k tomu, aby jste ji měli doma pohotově připravenou pro případ škaredého počasí.

Doplňky:

Popularita této hry vedla k tvorbě poměrně velkého množství rozšíření, které jsem osobně neměl tu čest vyzkoušet, ale věřím, že pokud by někoho původní hra omrzela, určitě by mohlo jít o zajímavé zpestření. Dokonce existují i různé varianty této hry (např. karetní hra, kostková varianta, varianty zaměřené na specifická historická období a území, apod.).

Odkazy:

BoardGameGeek (anglicky)

Hras CZ

Tábor 2010 - leták

2010-02-05T14:22:00.004+01:00

"Život je plný zklamání a je to celkem v pořádku. Maso chutná nejlíp po hladu a postel je nejměkčí po těžké cestě."

Jack London

Právě do mé poštovní schránky přišlo pozvání na nejdivočejší výpravu všech dob. Začněte se pomalu chystat, sbalte si rýče a lopaty, krumpáče a sněžnice, zásoby soleného masa, pušku a obrovský kopec odvahy, protože za pár měsíců nasedneme společně na loď a poplujeme do nespoutaných koutů severní Aljašky.

Na řeku Yukon, kde přežijí jen ti nejsilnější, do holé divočiny bez všech těch výdobytků moderní civilizace...

Tak neváhejte, vy, kteří máte dobrodružné srdce, a kupte si lístek na naši výpravu za přírodou, poznáním, přátelstvím a hlavně ... ZA POŘÁDNOU HROUDOU ZLATA !

Je to jen na vás, jestli máte tu kuráž. Nemůžeme vám slíbit než těžkou dřinu, pot a nehynoucí přátelství, se kterým dobudeme divoký sever. Těšíme se na vás kamarádi ve zbrani.

howg

Seriál: Deskové hry

2010-02-05T12:30:00.005+01:00

Přátelé,
Vzhledem k tomu, že já (Tom) a Hanka máme doma již poměrně pěknou řádku her, rozhodl jsem se pro menší reklamu této zábavy, která dle mého názoru je jedním z nejlepších způsobů, jak strávit s příteli pár zábavných hodin. V příštích několika článcích, které se zde budou objevovat s nepravidelností pro mě typickou, bych vám postupně chtěl představit všechny naše hry.

Slibuji, že vás nebudu nudit podrobným rozebíráním pravidel a že se pokusím být pokud možno neutrální, co do hodnocení jednotlivých počinů. Spíše se pokusím popsat vám své (a Hančiné, v některých případech i lidí, kteří s námi danou hru hráli) dojmy a zážitky z hraní.

Doufám, že tímto trochu pozvedneme povědomí o této skvělé zábavě, která je určena všem věkovým kategoriím a kterou si můžete užít v kolektivu přátel, na party, v hospůdce či čajovně anebo při nedělním odpoledni s rodiči.

Předem vás vybízím k zuřivému psaní komentářů, ať vím, jestli se vám tento nápad líbí, případně pokud bych nějakým nedopatřením špatně ohodnotil vaši oblíbenou hru, tak ať máte prostředek, jak mi pořádně vyčinit.

Prozatím se tímto s vámi loučím a již brzy, zde, očekávejte první z mnoha recenzí deskových her ...

howg

Tábor 2010 - příprava

2010-02-05T11:31:00.007+01:00

Důležité upozornění !!!
Jistě jste se mnozí již v duchu ptali, jakpak to asi bude s letošním táborem. Přátelé, můžeme vás potěšit, jelikož přípravy na letošní tábor již započaly a jsou v plném proudu, alespoň jak nám to náš čas dovolí. Nemohu vám prozradit nic moc konkrétního, alespoň prozatím, ale věřte, že jak se léto bude pomalu blížit, bude to právě zde, kde najdete nejnovější informace.

Prozatím vám můžu prozradit, že letošní tábor připadně na 1. turnus (odhadem 3.7-17.7), takže už si podle toho plánujte s rodiči dovolené, aby se nestalo, že náhodou s námi nebudete moci letos jet. Věřte mi, mrzelo by to vás, jakožto i nás.

Za sebe a kamarády, se kterými vše připravujeme, se na vás všechny budeme těšit ...

howg

Vítejte

2010-02-05T10:44:00.003+01:00

Přátelé a kamarádi,
Vřele vás tímto vítám na nových stránkách našeho oddílu "Wakan Tanka" (v jazyce Siouxů "Velký duch"), který je členem pionýrské skupiny Most. Původní webové stránky vzhledem k nedostatku času spíše chátraly a tak jsme se rozhodli pro nový, modernější háv v podobě systému Blogger.

Na následujících stránkách, nebo blogu chcete-li, bychom rádi pokračovali ve snahách našeho minulého webu. Budeme zde zveřejňovat informace o chystaných akcích, záznamy z akcí minulých a možná dokonce i nějaké ty články s návody, recenzemi a jinými zajímavými věcmi.

Vzhledem k oblíbenosti Facebooku a jiných moderních komunikačních metod jsme došli k názoru, že namísto existujícícho stránkového chatu založíme vlastní Facebook skupinu (odkaz na "Facebook skupina WakanTanka,PS-MOST"), kterou můžete kdokoliv využívat k chatování o oddíle, hrách, táboře, akcích a všem možném, co vás jen napadne. Osobně nejsem moc Facebook fanda, ale snad to nějak zvládnete.

Takže přátelé, tímto bych ukončil úvod a srdečně vás zvu ke sledování této webové stránky ...

howg